Jaký bude letošní rok pohledem českých farmářů? Dosavadní nízké teploty nadepsaly otazníky nad rannými výpěstky, které mohou dorůst se zpožděním. Pro pozdější plodiny se zatím neděje žádná katastrofa, tam to příroda zřejmě „dožene“, pokud ovšem bude přiměřená vláha a teplo. Tím, že každý rok je v Česku na jaře jiné počasí, jde pro české pěstitele doslova o drama. K tomu všemu se navíc přidal koronavirus.
To, že zákazníci přicházejí do obchodu a očekávají v regálech čerstvé české ovoce a zeleninu, je přirozené již řadu let.
„Naši zákazníci vědí, že odebíráme ovoce a zeleninu od desítek českých farmářů a družstev řadu let. Plody se k nim dostanou tou nejkratší možnou cestou, z pole nebo sadu vše dovezeme přímo k nám do hypermarketu,“ říká Lutfia Volfová, vedoucí externí komunikace Globus.
Množství nabídky se během roku mění. Zatímco během jarní, letní a brzké podzimní sezóny v Globusu české ovoce a zelenina tvoří většinu nabídky, v zimě lze nabídnout i přes technologický pokrok v pěstování a skladování jen jablka, rajčata a kořenovou zeleninu.
Sezóna začíná 3, 2, 1…
Letošní sezóna českých plodin v Globusu právě startuje, a to českým chřestem. Dál pokračuje vším, co se prakticky v tuzemsku dá vypěstovat - česnekem, cibulí, jahodami, až po peckoviny a další. Nově Globus letos bude mít i pórek a pekingské zelí, které není v tuzemském podnebí snadné vypěstovat. V jeho nabídce každoročně nechybí dokonce ani české melouny, i když těch se vypěstuje spíše symbolické množství, a dozrávají až v polovině léta.
Čekání na hlavičky českého chřestu
Letošní rok bylo dlouho chladno. Pěstitelé, kteří dodávají do hypermarketů Globus ranné plodiny, už bedlivě sledují vývoj počasí každý den.
„Letos byla zima tuhá a teploty se stále dlouho pohybovaly okolo bodu mrazu. To samozřejmě může start sezóny oddálit,“ říká Jan Charvát z farmy Český chřest z Hostína u Vojkovic.
Podle něj to ale může znamenat lepší chuť, rostlinka má více času nabrat sil i živin z půdy. Každý rok je z hlediska přírodních podmínek v Česku specifický.
„Velké teplo na jaře chřest rychle vyžene ven a ve velkém množství, ale zase sebou přináší problémy se závlahou, půda se rychleji vyčerpá a ke konci sezóny na konci června již nově vyrostlý chřest takzvaně mele z posledního,“ vysvětluje Jan Charvát.
Dlouhá cesta k fantastickému jablku
Zatímco pěstitelé chřestu už vyhlíží na poli první sklizeň, ovocnáři v současné době dokončují řez stromů v sadu, což je teprve počátek běhu na dlouhou trať. Boj o úrodu svádí každoročně od jara i Pavel Voráček, majitel rodinné firmy Fytos, která hospodaří na 120 hektarech půdy, z toho 70 hektarů tvoří ovocné sady. Z nich dodává do Globusu již sedm let třešně, švestky, maliny, ostružiny, angrešt, rybíz či jablka.
„Snažíme se přírodní rizika eliminovat. Proti kroupám máme protikroupové sítě nad stromy, výskyt chorob a škůdců monitorujeme počítačovým programem, který simuluje vývoj počasí s výskytem chorob a škůdců. Na části ploch máme protimrazové stroje. Vybudovali jsme nový vrt jako zdroj závlahové vody pro potřeby sadů v době sucha. Žádné opatření ale nefunguje na 100 %. Každým rokem se učíme,“ popisuje Pavel Voráček každoroční boj o úrodu.
A ten se vyplácí. Chloubou farmy jsou jablka Opal. Úspěch českých jablek, která farma prodává výhradně v hypermarketech Globus, předčil veškerá očekávání všech. Z neznámé odrůdy se stal fenomén založený na vlastnostech plodů. Krásně zlatožluté plody s křupavou strukturou dužniny, mají medově sladkou chuť, a jsou velmi voňavé. U samotných jablek ale podle Pavla Voráčka úspěch nekončí.
„Se společností Globus máme nastavenou prospěšnou formu spolupráce, která nám umožňuje plánovat a počítat s pravidelným odběrem našeho ovoce. Díky tomu jsme vysadili drobné ovoce i uvedli řadu nových produktů na trh, například odrůdový mošt Opal. Ten získal v roce 2020 ocenění Regionální potravina Středočeského kraje,“ říká. Farma plánuje letos nabídnout do prodeje další zajímavou odrůdu jablek.
Koronavirus zavřel hranice a sběrači zůstali za nimi
Zdá se, že mimo počasí české farmáře nic netrápí. Ale pravdou je, že situaci zkomplikovala situace kolem koronaviru. Katastrofou to málem dopadlo vloni pro chřest.
„Ze dne na den nám kvůli omezení cestování po Evropě vypadli naši zkušení sběrači z východní Evropy a hledat narychlo náhradu bylo o infarkt. V sezoně totiž u nás pracuje až 200 lidí. Když se chřest včas nesklidí, může se "vyhodit". Letos jsme připraveni o něco lépe, ale situace samozřejmě není jednoduchá. Chřest je navíc jako první česká jarní plodina signálem pro zbytek českého zemědělství, jakým obtížím bude v sezóně čelit. Ať již to má být sucho nebo lockdown,“ vysvětluje Jan Charvát.
Stejnou zkušenost má i firma Fytos.
„Mezi další úskalí patří lidský faktor, pro příklad uvedu dostatek pracovníků pro sklizeň ovoce, zejména jablek,“ potvrzuje Pavel Voráček.
Loňské jaro bylo výjimečné i jinak.
„Český chřest prodáváme už mnoho let. Ale teprve loni jsme díky zavřeným restauracím měli možnost nabídnout naprosto všechny druhy českého chřestu včetně velkých masivních bílých oddenků, které běžně končí na talířích špičkových restaurací. Zákazníci byli nadšeni, a my jsme byli rádi, že jsme mohli pomoct s odbytem chřestu, který by jinak možná zůstal na poli. Stejně to bude i letos,“ říká Lutfia Volfová.
Zdroj foto: Globus, Pixabay.com
